Zprávy o utkáních TTC - Slovo kapitána - podzim 2014 je zdárně za námi.

Slovo kapitána - podzim 2014 je zdárně  za námi.

Devatenáctý rok života jemnického stolního tenisu má splněnou svou první polovinu.A ikdyž se mohlo leckomu zdát,že po zisku tří titulů mistra okresu a pohodlné jízdy B mužstva na špičce "druholigové" regionální tabulky je  náš mini oddíl předurčen k bezstarostným zítřkům,zranění a vynucené absence zanechaly citelnou stopu na rozjezdu celého nového ročníku,ve kterém bylo nezbytně nutné urychleně a za pochodu řešit co dál.Přesto se tým z pod Humboldtu jako správná parta Mušketýrů dokázal semknout a pracovat jako jeden muž,aby se černé myšlenky nad rozpuštěním záložního mužstva mohly rozplynout.Bezpochyby to v první řadě záleželo na poctivější docházce celého zbytku "pozůstalé posádky" a permanentnímu vytížení nejaktivnější dvojice hráčů "zlatého středu".

Díky tomu si dokázalo A mužstvo zachovat svoji tvář v horní polovině tabulky.Důkazem toho je relativní spokojenost nad získaným umístěním a nadpolovičním procentuálním bodovým ziskem,což před odvetami zaručuje klid zbraním v možných křečovitých projevech a předpokládaným bodovým posunům či jak nazvat souběžné machinace ohrožených oddílů na náš úkor.Máme vše hlavně díky sobě dál pouze ve svých rukou a o osudu i konečném umístění si proto můžeme rozhodovat dle vlastního uvážení.

Rezerva byla po pěti kolech na pokraji totální zkázy.Snad od doby svého založení nikdo z přítomných nepamatoval tak bídnou bilanci s tristním počtem vítězství na svém kontě.Až veleúspěšná série ve druhé polovině podzimu odstartovaná nadšeným výkonem s kladenským TTC I ukázala,že vše je jen a jen v našich hlavách,nikoli v síle soupeřů.Logicky se celá tato souřadnice úspěchu protínala v přítomnosti Pavla Zotha a Martina Andrše, kteří systematickou prací v obou mužstvech vytvořili patřičný klid a pohodu pro ostatní spoluhráče.I náhradníkům proto patří s "poločasovým hvizdem" nakonec uspokojivé umístění na konci horní polovoniny tabulky a na hony vzdálená je tak hrozba sestupu do míst ze kterých při rozvoji nových talentů často nebývá rychlého návratu.

Spokojenost,spokojenost a zas a znova spokojenost... Jak moc energie bylo za potřebí vyvinout,aby nad polovičatou úspěšností bylo možné vyslovit tato slova.Nezdráhám se z pozice týmového kapitána prohlášení,že daleko víc,než v letech mistrovských,kde šlo vše skoro samo od sebe.Mužstvo ukázalo týmového ducha a soudržnost pro další roky.Odblokovaná krize,které jsme se celkem očekávaně obávali nás ve své podstatě naplňuje pohodou.V první řadě takovou,abychom sami sebe nevystavovali přebytečnému tlaku.Pak se jakákoli činnost stane daleko jednodušší záležitostí.A jemnický stolní tenis si za vytvořenou doménu suveréna dozajista zaslouží,aby jeho jméno neupadlo jednou či dvěma ztrátami ve vlastních řadách do propadliště kam nepatří.Jen bylo nutné mentálně i výkonnostně hlouběji sáhnout do vlastních řad a vydobytý respekt si zasloužit i na dále.

Hodnocení hráčů:

Jaroslav Sklenička - 23 výher bez porážky a stejně tak stoprocentní deblová úspěšnost vedle parťáka Jiřího Jozy je opět oním rozhodujícím faktorem udrženého klidu.V posledních kolech se i u něho projevily zdravotní potíže, především s koleny,ale mužstvo už mělo v té chvíli rozjetou fazonu a zaběhnutý standard to nijak neohrozilo.Bezpochyby však bude důležité,aby se do jarních odvet dal urychleně do pořádku.Další dlouhodobá absence u tak kvalitního hráče by s výsledky oddílu nadělala zásadní a žřejmě nedozírnou paseku.Prozatímní celkový počet 1285 odehraných zápasů a rovná 1000 oddílových bodů  včetně čtyřher dělá totiž z Jaroslava Skleničky nepostradatelnou personu v celé historii TTC.

Jiří Joza - Deblová jistota po boku Skleničky a ve své podstatě druhá oddílová jednička se rovněž na konci podzimu začala potýkat s artroskopickými obtížemi.Přes maximální sebezapření však dokázal utáhnout zbytek mužstva a jeho přítomnost je prozatím stejně nezbytně nutná jako v případě předešlém.1465 vystoupení v jemnickém dresu spolu s  1118 plusovými body patří v týmových statistikách jednoznačně na první místo.Doufejme,že díky jeho přítomnosti a zkušenostem se zbývající hráči A mužstva dokáží chtít i nadále "dorovnávat" svým idolům jako tomu bylo v letošním ročníku,resp.jeho úvodní polovině.

Michal Vilímek - Kometa a dobrá duše všeho "tekutého" co je v Chlumčákově "Boží studně" k mání,hráč s nezaměnitelným stylem a bohémským přístupem zvládla k oddílové smůle sehrát pouze úvodní kolo.Pak si jasná špička výkonnostního ledovce pochroumala kolenní vazy a bylo po parádě..Jeho nepřítomnost srazila o dobrých 25 procent údernost celému mužstvu a prakticky donutila rezervní hráče k nadlimitním výkonům,které však dlouho a hlavně samy od sebe nepřicházely.Vilímek se k zelené desce postavil až v posledním podzimním vystoupení.Jeho přínos byl však v danou chvíli i přes nedoléčené zranění nevyčíslitený.Hráč jeho kvalit prostě pro zachování vysoké úrovně výsledků scházet na soupisce stejně jako Sklenička s Jozou dlouhodobě nesmí.

Pavel Zoth - Svoji docházkou překročil za sedm a půl roku 1200 utkání.Jeho stále se zlepšující hra nakonec zastavila společně s parťákem z B týmu Martinem Andršem především díky hvězdným deblovým bilancím propad obou mužstev.Tvořivý a přemýšlivý hráč,kterého občas zradí či spíše rozladí "souvislosti v okolí" však bodovým přínosem získal kredit dalšího z "nepostradatelných" přesně ve chvíli,kdy se z týmové soupisky "ztratil" čtvrtý mušketýr Petr Týc.Je to jednoznačně hráč "zlatého středu",který svojí přítomností drží prapor humboldtských bojovníků pevně za opěrnou žerď.S jeho přítomností se obě mužstva stoprocentně udrží minimálně tam,kde se prozatím nachází.

Martin Andrš - Letošní ročník mu jako kapitánovi nadělal hodně těžkou hlavu.Dlohou dobu a velmi intenzivně zvažoval i v zájmu zachování dobrého jména celého oddílu pozastavení činnosti rezervního týmu,aby rozsáhlé absence úplně nezničily celý oddíl.Velkým osobním i kolektivním přičiněním zbytku mužstva se však ukázalo,že stálo za to s rasantními kroky ještě počkat.Měl po svém boku především Pavla Zotha s nímž mohl šířit nejen dobrou psychickou pohodu,ale i odpovědnou práci spojenou s důležitými výsledky i bodovými pozitivy na obou pólech okresních přeborů.V deblu se s ním vypracoval do stabilní až hrozivě nebezpečné dvojice a jeho zarputilost mu snad ještě dlouho nedovolí,aby padlo  jeho dítě "téměř" vlastní....

Vrtaislav Káčerek - Další z řady "alternativních marodů světové války", kterého trápí stejně jako Jozu se Skleničkou a "přeraženého" Vilímka stejné zdravotní obtíže.Ty však neskutečnou vůlí od sebe odhání daleko z jemnického údolí.. Ve chvíli kdy mužstvo doslova padá na ústa stojí u stolu jako styčný prapor klidně i na jediné zbylé zdravé noze.V první řadě proto,že jeho hra a pozitivní nálada dělá těžkou hlavu absolutně všem.Pouhých 19 zápasů včetně deblů jej dělí od posunu za posledního z již nehrajících - Josefa Stádníka  na celkové sedmé místo historických tabulek.Pro B mužstvo je jeho přítomnost vedle Zotha s Andršem v podstatě rozhodujícím aspektem záchrany celé soutěže.

Bohumír Mochal - Ten si ve svém věku užívá při zraněních ostatních spoluhráčů výletů a zátěže dosytosti.Bodové pozitivum je i přes přetíženou psychiku,která vyvěrá spíše z osobního přesvědčení,kdy nechce za žádnou cenu kazit ostatním jejich snažení však stále nepostradatelná.V krizových momentech a hlavně po stránce kolegiality v týmu má své místo posvěcené na věky.A dobrým duším se pak daleko lépe pomáhá..Přesněji řečeno "tátovi" Béčka se prostě neodmlouvá.. On sám totiž ví,že v jeho přítomnosti se  ostatním a především lídrům mužstva daleko lépe dýchá.1791 odehraných zápasů od roku 1996 je toho jasným důkazem.

Milan Šimáček - Jeho epizodní role,kterými se čím dál tím víc přibližuje legendární "leklé rybě" Rudovi Müllerovi by zasloužily za dobu jeho působení již daleko přísnější měřítka,než ty kterými se prezentuje doposud.V první řadě je nutné,aby sám zjistil,že z ojediněnlých,především individuálních úspěchů se mužstvo podpoří jen velmi ztěžka.
Uspokojivý výkon totiž zcela zbytečně přebijí řady nepochopitelných propadáků a tak mu budiž poslouženo ke cti,že vítězství nad jedním z nejslabších celků celého regionu Velvar-B bylo z valné části jeho přičiněním.Pracovat však na sobě musí podstatně intenzivněji.Zejména mentálně,aby dokázal prodat to co mu kvalita jeho spoluhráčů nabízí.
Oporu zadních řad už totiž potřebuje B mužstvo jako sůl.

Jiří Chlumecký - Po letní zdravotní lapálii z níž poměrně zdárně ku prospěchu celého oddílu,ale hlavně svému vybředl,se jeho letošní mistrovské starty daly spočítat na prstech jedné ruky.On sám se spíše šetří,než by se stahoval do izolované ulity,ale herní neúčast je výrazně znát.Práve proto musí především Šimáček zabrat,aby se zbytek týmu neuštval na úbytě.Velvarskou anabázi podpořil sice jediným bodíkem,ale především z ohledem k jeho psychice to byl příspěvek podobný "omlazovací kůře"... Je to jednoznačně nejdůležitější faktor celého ročníku.Bez spokojeného "pana domácího" se totiž žádný privátní sport provozovat nedá....

Držte nám proto všechny palce,abychom i nadále pod hlavičkou mušketýrské vlajky dělali radost všem.Sobě,obci i těm kteří nás podporují....

Krásné vánoce a šťatstný Nový rok 2015 - Váš Martin Andrš,předseda oddílu TTC Jemníky.