#
#

Přihlášení k odběru novinek

Pokud se chcete přihlásit k odběru novinek, zašlete email na info@obecjemniky.cz

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Czech point

Czech POINT 

Kontaktní místo

Mapa č.p.

Jemníkys čísly domů

Jak třídit

Jak třídit

Obsah

Poloha obce

Poloha obce

Poloha obce Jemníky

(sestavil Ladislav Kučera)

 

Obec Jemníky se nachází v okrese Kladno, severovýchodně od okresního města. Její dobrou polohu zvýrazňuje vzdálenost cca 15 km severozápadně od hlavního města Prahy. Povrch katastrálního území Jemníky je v zásadě tvořen náhorní plošinou, která je přerušena prudkými svahy i poměrně širokým údolím Knovízského potoka. Novou dominantu tvoří těleso rychlostní silniční komunikace, která prochází katastrálním územím od jihovýchodu k severozápadu.

Vodopisné poměry regionálního území určuje rozvodí mezi povodím Berounky a Vltavy, nacházející se jihozápadně od obcí Libušín a Kladno-Rozdělov, tvořený vrchy Mrákavy (425 m) a Propadník (426 m).

Klimaticky náleží zájmové území spíše k teplé oblasti s mírně suchým charakterem. Roční průměrná teplota dosahuje 7 až 9 °C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -3 °C, která málokdy klesá pod -10 °C. Průměrná teplota vegetačního období (duben-září) jen ojediněle klesá pod 12 °C.
 
Průměrné roční srážky dosahují 450-600 mm. Ve vegetačním období se srážky pohybují od 300 do 400 mm. Sněhové srážky jsou poměrně řídké, na území sněží 15 - 50 dní ročně. Sníh leží 30 až 60 dní, sněhová pokrývka nedosahuje větší mocnosti než 10 - 30 cm.
 

GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA

 
Geologicky náleží katastrální území Jemníky Kladensko-slánsko-rakovnické pánvi, zaplňované v období permokarbonském. Nejstarší usazeniny, tzv. spodní šedé vrstvy vznikly na počátku karbonského období za teplého vlhkého podnebí, které svědčilo bujné vegetaci. Její zetlelé pozůstatky daly vznik několika polohám černého uhlí.

Na spodních štěrcích a slepencích, jimiž byl zahájen karbonský sedimentační cyklus, leží tzv. základní kladenská sloj. Nad ní, oddělena polohami jílovců a opuk, je hlavní kladenská sloj, dosahující místy mocnosti až 13 m. V sérii šedých vrstev spodního permokarbonu leží ještě série lubenských slojí, poslední uhlonosný cyklus tohoto souvrství tvoří sloje nýřanské.

Po usazení poloh, nesoucích sloje, bylo vlhké období vystřídáno suchým klimatem, v němž nezarostlé okolí pánve poskytlo jen zvětraliny obnažených hornin. V profilu usazenin leží nad šedými vrstvami spodního pásma tzv. červené pásmo tvořené pískovci, slepenci a písky z období sucha. Další změna podnebí přinesla opět rozvoj vegetace, avšak slabší než v prvém vlhkém období; tzv. svrchní šedé vrstvy nesou pouze jedinou sloj - "kounovskou", uloženou mezi polohami jílovců a lupků. Novou změnou podnebí ze závěru karbonské sedimentace tvoří pak tzv. svrchní červené vrstvy.

V třetihorní éře zasáhly do popisované oblasti ozvuky sopečné činnosti, při které vzniklo České středohoří. V třetihorách došlo i zde k několika čedičovým výlevům, z nichž nejznámější jsou Slánská hora a Vinařická hora. Poslední zásah do tvaru krajiny provedly a stále provádí vodní toky (potoky) v povodí Vltavy. V zájmovém území jde o erozi a regulaci Knovízského potoka. Silným zásahem do celého katastrálního území je hornická činnost - poddolování území a sypání odvalů.

Podstatný zásah do reliéfu krajiny v katastrálním území i regionu je postavení tělesa rychlostní silniční komunikace.


Vytvořeno: 19. 12. 2010
Poslední aktualizace: 19. 12. 2010 17:29
Autor: