#
#

Přihlášení k odběru novinek

Pokud se chcete přihlásit k odběru novinek, zašlete email na info@obecjemniky.cz

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Czech point

Czech POINT 

Kontaktní místo

Mapa č.p.

Jemníkys čísly domů

Jak třídit

Jak třídit

Obsah

Zajímavosti v obci a v okolí

Zajímavosti v obci a v okolí

Zajímavosti v obci Jemníky a okolí 
 

  1. Zvonička z konce 2. poloviny 19.století
     
  2. Menhir 
     
  3. Něco málo z historických pramenů
     
  4. Pomník obětem 1.světové války
     
  5. Drážní těleso železniční dráhy Zvoleněves - Kladno
     
  6. Zasypaná těžební jáma Humbodt
     
  7. Jiří Družecký,vojenský kapelník a hudební skladatel- slavný jemnický rodák
     
  8. Fotogalerie k zajímavostem
     

 

 Zvonička

Historie kapličky

kaplička dům č.p.5

 


 

 Menhir

(převzato z webu www.eldar.cz)

souřadnice GPS 50°12´40´´N; 14°07´02´´E; 280 m n.m.
 
Lokalita U kamene je velice zajímavá a je v místní pověsti opředena strašidelnými zjevy.
 
Dle zprávy z Lumíru r. 1862 se dočítáme, že  na tomto místě zmizelo prý podivné strašidlo, které někdy znepokojovalo klášter, o němž se nejedna komise držela i sám krajský hartmann věc tu vyšetřoval a za podivnou uznal!
 
Menhir se nachází u silnice do Netovic severně od obce Jemníky. Těsně u nivelační kóty se nachází kámen nedávno ještě nevztyčený.
 
Menhir fotoPodle uváděných zpráv měl být v roce 1948 svržen do opuštěné pískovny asi 200 m od původního místa, což je dost daleko. Domníváme se, že tato infomace je mylná.
Stával na ploché vyvýšenině o průměru asi dvaceti kroků, v jejíž svrchní tmavé vrstvě bylo nalezeno množství střepů a kostí, pod ní byla půlmetrová vrstva dřevěného popela a kámen spočíval až na neporušeném podloží.

Menhir kresbaZprávu o kameni zaznamenal v roce 1893 V. Schmidt, a kresbu tužkou výtvarník J. Konůpek ještě v roce 1934.

Porovnejte s kresbou J. Konůpka,
tvar i umístění, jako by to kreslil dnes.


Kámen je ze železitého pískovce, výšky asi 1 m, hmotnosti 900kg.
 
 
 
Aktuální fotografie ze dne 2.ledna 2011

Menhir 1Menhir detail

Pozn.bohužel se už asi skutečně nebude jednat o původní kámen

 

Další odkazy:

www.stredovek.com/list_photo.php

 


 

 Něco málo z historických pramenů o Jemníkách:

 
1/Jamníci - lidé žijící v zemljankách, jámy nebo v jamách něco dělající, např. jámy rudné,jámy k chytání zvěře -  jako službu   pro knížecí hrady,  či příslušníci zakázaného náboženství (zejména Českých bratří - dle zpráv Komenského; nebo Valdenských - dle Palackého,.)

Uvádí se již za Přemysla Otakara jako tzv. Jemnický Újezd; tedy jako rozsáhlejší území než jedna obec; r. 1228 v majetku Svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Václav I. je daroval Jiřímu z Frydberka, po jehož smrti připadly ke kostelu sv. Gottharda ve Slaném.
  
Text a foto: ©Pritulová
Výřezy historických map: © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
©Geoinformatics Laboratory, University of J.E.Purkyne; http://www.geolab.cz
©Ministry of Environment of Czech Republic; http://www.env.cz
 
2/ Odkaz na další článek o historii Jemník  zde...
 
3/ Zajímavosti o historii Jemník nalezené na internetu zde...
 

V místě pomníku z roku 1936 stával dříve dřevěný kříž z roku 1823.

Vedle pomníku byly v roce 1938 vysázeny 2 lípy.Při pohledu na pomník roste vlevo lípa svobody za obec a vpravo lípa Švehlova(předseda agrární strany)

Historie pomníkuPomník historické foto

 Pomník současnost

 


 Drážní těleso železniční dráhy Zvoleněves - Kladno

Jemníky zastávka ČSD 

Trať ze Zvoleněvsi do Kladna-Dubí byla uvedena do provozu postupně. První stavební úsek z Kladna-Dubí do Vinařic (tehdy se stanice jmenovala Smečno) byl otevřen roku 1856, druhý úsek Zvoleněves - Vinařice v roce 1886. Provoz na trati byl ukončen roku 1982, prvně zmíněný úsek však dodnes slouží jako vlečka. Podrobné informace o trati lze najít například v časopise Železniční fanda Speciál 1997.

 

Odkaz na zajímavé stránky mapující historii této trati zde...

 (autor:František Nyklíček)

 


Zasypaná těžební jáma Humboldt

(dle záznamů z archivů sestavil Ladislav Kučera)

V roce 1873 byla zaknihována akciová společnost Humboldt, která při západním okraji katastru hloubila důl Humboldt. Jáma měla obdélníkový profil o rozměrech 2,05 x 7,65 m.

Celková hloubka jámy dosáhla 517 m a bylo jí zastiženo celkem osm slabých uhelných slojí nýřanského souvrství. V hloubce 508 m byla zjištěna bazální brekcie 28,8 m mocná.

V roce 1894 byl proveden na dně jámy vrt až do hloubky celkem 762,8 m. Důl Humboldt měl těžit hlavní kladenskou sloj a tento první a do té doby jediný pokus na Slánsku se nezdařil.

Jáma HumbolHumboldt deskadt
Založen: po roce 1872
Uzavřen: 18.9.1898
Hloubka dolu: 517 m
Ústí situováno v k. ú. Jemníky
Těžař: akciová společnost Humboldt

  

 


 Jiří Družecký,vojenský kapelník a hudební skladatel

Zdejší mlýn je rodištěm Jiřího Družeckého (1745-1819), vojenského kapelníka, hobojisty, tympanisty a hudebního skladatele.


Jiří Družecký (nar. 1745 v Jemníkách u Kladna, zemř. 1819 v Budapešti) se učil hrát na hoboj, v r. 1760 vstoupil do armády a třináct let v ní působil jako hudebník i dirigent. Narukoval k 50. pěšímu pluku, táhl s ním z Chebu přes Vídeň, Enns, Linec a Branuau zpět do Lince. Zde zůstal po skončení vojenské služby, začal komponovat, působil jako dirigent a organizátor hudebního života. Zpráv o jeho životě je velice málo. Další pochází z r. 1783, kdy ve Vídni vstoupil do Tonkünstler Societät (Společnosti hudebních umělců).

Od r. 1786 byl ve službách knížete Grassalkoviče a určitý čas působil i v Bratislavě. Poté vstoupil do služeb knížete Batthyanyho, s nímž odcestoval do Budapešti. Po jeho smrti se stal kapelníkem a hudebním intendantem arcivévody Josefa Jana. Družeckého dechové partity byly svého času velmi oblíbeny, nasvědčují tomu četné opisy v Praze, Brně, Kroměříži, Vídni, Budapešti i jinde. Vedle kompozice se věnoval úpravám cizích děl pro harmonie. K obvyklému obsazení dechového souboru v některých dílech zdařile připojil nástroje lidové (tzv. dětské): křepel, křepelku, kukačku, violino piccollo, vrkačku, kafku (klepačku), rolničky, tamburínu aj. Jen pro dechové nástroje vytvořil Družecký kolem 150 skladeb. Parthia in Dis e. 3 pochází ze sbírky Jana Josefa Pachty.

Jiří Družecký

Odkaz na ještě jeden článek zde...

  


Vytvořeno: 19. 12. 2010
Poslední aktualizace: 2. 11. 2019 08:57
Autor: