Další články k TTC Jemníky - Mušketýrský fejton pro příští rok

Tak trochu jako Venclovský...

Když klasik prohlásí,že všechno zlé je k něčemu dobré,pak nezbývá než s ním tiše souhlasit.
Po zisku prvního titulu přeborníka zmizel ve "špíně velkoměsta" elitní snajpr Milan Macák.Ránu po jeho odchodu,ale zcela zhojil jiný svérázný,vynikající borec - Michal Vilímek.Dál proto mohla dvojice Jiří Jozy s Jaroslavem Skleničkou v poklidu sehrát jen tolik zápasů,které sami uznali za vhodné,byť by střídáním Pavla Zotha,Martina Andrše či Vratislava Káčerka jejich suverenita utrpěla jakkoli vážnější trhlinu.
Ani druhá ztráta,tentokrát Petra Týce relativně nebolela.Pavel Zoth se za necelé dvě sezony dokázal vyšvihnout mezi všechny opěrné články.
Po nich však znovu na naše válečníky dolehl čas.. Ten stejně jako zdravotní lapálie v postupujícím věku opravdu zastavit nešel...
Letošní sezona tak byla možná jednou z labutích písní legendy Jiřího Jozy,jemuž kolenní vazy a postupující artroza vystavily nečekanou stopku na neurčito.Jakmile se však jemnické trojnásobné "zlaté dítě" znovu ocitlo na hraně bez aletrnativ, do třetice se vše urychleně k dobrému obratilo,přesně tak,jak pravila zmíněná slova prorokova.
Pod pcherský kopeček zamířila dlouholetá opora Stochova Pavel Karmazín.Vrstevník Káčerka se Skleničkou,protřelý harcovník s vynikajícími procenty,hráč na totožné úrovni naší špičky.
I nadále se proto naštěstí krušných zítřků snad netřeba obávat.
Zvlášťe při síle současných Athose,Aramise a D'Artganana podpořené pohodářem "Porthosem"..
Za všechny si nahlas dovolím věřit,že tímto krokem kupředu bude ještě dlouhých pár pátků pravdou,že ta naše úzká cestičku z Kladna do Slaného je stejně legendární jako pověstné Zlaté schody z Klondajku.Bájné rýžoviště pokladů a drahých kovů,tedy hodnot z nichž žádný sportovec nerad ustupuje do pozadí.
Na smiřování se s obdobnými scénáři je totiž pořád naše parta s pogumovanými kordy ve svých jedenadvacet letech ještě přece jen poněkud mladá..
Mušketýrskou doménu bude tak dozajista dál zdobit nedobytnost domácího hradiště a bojovné nasazení před valy cizích pevností..
Natolik výrazné,že se po letošních peripetiích nebojím prohlásit s uctivou poklonou desítkám "padlým" soupeřům radostný výrok našeho nejlepšího plavce všech dob po zdolání slavného kanálu La Manche, jak su šťastné do dalších let tam,kde před téměř čtvrtstoletím dávaly pingpongové lišky všem nejen dobrou noc,ale i dobrý den..
M.A.