Další články k TTC Jemníky - Hodnocení průběhu sezony 2018/2019

Uplynulá třetina nového ročníku je pro mnohé plná spíše pozitivních překvapení.

Bez ohledu na to, že rezerva prvního slánského týmu či konzistentně poskládané soupisky všech kladenských TTC příliš soupeřů krom sebe sama mít patrně nebudou.

Rovněž bez ohledu na to, že se při "uvolněnějšímu režimu" prakticky polovina celého sezony odehraje i díky suplenci Slovanu v krytu civilní obrany.

Co na plat.. Alespoň se naučíme v přelidněném sídlišti účelněji parkovat. Zbytek venkovních zápasů bude pomalu ale jistě pro provinční celky malým "státním svátkem"..

Bez jakýchkoli pochybností lze však nárůst kvalitnějšího obsazení přeboru I. třídy , který po léta více méně stagnoval pouze potvrdit.

Místní týmy sice relativně dál o postup do krajských soutěží pro úzké a stárnoucí kádry příliš nestojí na čemž nic nezměnil ani "únik" Stochova, který hráz celků před sebou jednoduše z cela po česku "přeskočil" a "po anglicku" se z okresu vypařil.

Naštěstí jeho odchodem celková úroveň z okresu nezmizela ani neutrpěla.

Skutečnost, že přebor vede po čtyřech kolech bez zaváhání Slaný-B rovněž asi nikoho nepřekvapí..

Přítomnost Jana Pánka v sestavě totiž jen podtrhuje totožnost s minulým ročníkem, kde Slovan-B "prolepil" svou zkušenou soupisku Vladimírem Řáhou a Milanem Macákem, tedy jedinci jejichž kvalitativní úroveň zbytek okresních parametrů rapidně přesahovala. To samé se dá konstatovat i o výše zmíněných "poldinkách" kterým pravidelná účast Ladislava Šulce či lépe Josefa Pírky přidá na hodnotě stejnou měrou, jíž se bude těžko odolávat.

Jednoznačným překvapením podzimu jsou výsledky Jemník. Podařilo se jim navázat na čtyři roky starý start do sezony plným bodovým ziskem a v těsném závěsu být na druhém místě tabulky o pouhé skóre za lídrem. Neuvěřitelně vysokou procentuální úspěšností Pavla Karmazína a jako živou vodou politého vloni absentujícího Michala Vilímka se bývalý přeborník kladenska může v klidu bavit nadstandardním bodovým ziskem při ještě větší vyrovnaností vlastní soupisky před lavinou podstatně těžších soupeřů, která je již za dveřmi.

Posledním kdo může změnit nadcházejí pohled na umístění jednotlivých oddílů je loňský sestupující z krajských soutěží, mužstvo Unhoště-A. Ta dorazí právě pod Humboldt k průběžné konfrontaci udržení se v prozatímní

špičce.

Rovněž zde jsou výsledky Libora Macha a Jiřího Urbana zcela zásadním měřítkem pro postavení v tabulce a těsném závěsu za vedoucím Slaným.

Spleť poldovácké "abecedy" ,která bude určovat osud vlastních zbraní v horní, potažmo střední části tabulky, bude zřejmě natolik specifickou kapitolou, že se v ní lze jen velmi ztěžka zorientovat. Stejně tak jako se dá pochybovat o postupových ambicích o sestupu nemluvě.

Pomineme-li fakt, že stejně jako v ročníku minulém se jméno vítěze s největší pravděpodobností nebude shodovat s postupujícím , bude cesta k udržení v této soutěži určitě zajímavým dramatem již teď určeným k zesílené pozornosti.

Třetí tým ze Slaného složený z talentů vlastní líhně "sychrovaný" zkušenými matadory svoji novátorskou pouť regionem zřejmě pro tento rok bez vážnějších obtíží uhájí. Jejich výsledky jsou pro drtivou většinu protřelých harcovníků nepochybným překvapením, které zatím zdárně vyvrací cokoli podobající se charitativní exkurzi mezi sirotky v "Klokánku"..

I jejich jména si budeme muset vrýt brzo hlouběji do podvědomí, protože práce odváděná Ladislavem Rampou sklízí ovoce o kterém se slánským až na komety Stanislava Kučery či Niamh Štricové již dlouhá desetiletí ani nezdálo. A přiznejme si po pravdě, že byla by ohromná škoda, kdyby tomu mělo být jinak.

Blížíme se k samotnému konci celé skupiny a tím pádem i tradiční přípravě k boji o "Černého Petra"..

Prozatím poslední pozice patřící loňskému premiantovi celého přeboru se patrně ve vzájemných soubojích těchto týmů prolne a v "dobré obrátí". Soupisku i bez zmíněných tahounů ročníku 17/18 na to bezesporu má.

Tím kdo by měl nakonec nejvyšší soutěž opustit Slovan Kladno-B rozhodně není..

Personálně i procentuálně tento celek patří minimálně na úroveň Slatiny.

Za tyto celky se určitě i přes lopotnou dřinu zařadí rovněž loňský nováček ze Dříně. Výkony Luďka Stočese stejně jako Milana Čermáka na Slovanu zbývající spoluhráče ke zlepšeným výsledkům učitě popoženou.

Otázkou zůstává pozice Černuce. Celku který má po skonu Jaroslava Porta spíše než s excelentními výkony Jiřího Sirůčka problémy prakticky v celé zbývající rovině a pouze brzké zvýšení úspěšnosti Lukáše Nývlta může zvrátit prozatímní vyhlídky hazardu s konečnou definitivou.

Té bude muset nepochybně velmi tvrdě vzdorovat i další tradiční bašta kladenského "pinku" poskládaná kolem Zdeňka Čižinského.Na vzdory tomu, že i nesporné kvality Jiřího Šulce nejsou opomenutí hodné však oddíl z plavecké haly zatím téměř půldruhého roku marně hledá svoji tvář a ztracenou stabilitu a jejíž tendenční spád připomíná více než klidnou jízdu po okresním rybníčku, kocábku do níž zatéká ze všech stran.



V nadcházejících čtyřech kolech se jak bodové tak povahové rysy celého přeboru určitě rapidně promění.

Silné týmy se konečně začnou střetávat mezi sebou a stejně tak tomu bude i na pólu prozatím opačném.

Jak zásadní vliv budou mít tato utkání v pohledu na tabulku se proto můžeme všichni jen těšit.

Přeji všem hodně úspěchů a bodové radosti, která vyvrátí léty zažitou jistotu, že kladenský stolní tenis má o předem určených umístěních prakticky jasno od poloviny podzimu a připraví širší plnohodnotné pole pro konečné zúčtování. Třeba tak jako tomu bylo v našich "nadmořských výškách" naposledy v sezoně 2005/06..

Tam tehdy Spartu a Velvary dělily v boji o přežití nicotné dva remízové bodíky - byť zasvěcení si na tehdy zázračné zmrtvýchvstání kladenského celku ze tmy slánské plovárny ještě určitě i s notnou dávkou ironie vzpomenou..